Sbírka kultur basidiomycetů (Culture Collection of Basidiomycetes - CCBAS), uchovávaná v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, v.v.i., vznikla již v roce 1959 a nyní patří pod Laboratoř environmentální mikrobiologie (vedoucí prof. RNDr. Petr Baldrian, PhD). Sbírka zahrnuje v současnosti 519 kmenů basidiomycetů, zejména dřevokazných, ale i půdních a dalších druhů; nové kmeny jsou průběžně doplňovány. Jedná se o basidiomycety ze třídy Agaricomycetes, zejména z řádů Agaricales, Polyporales, Hymenochaetales a Russulales. Ve sbírce basidiomycetů (CCBAS) jsou zahrnuty i kmeny hub, vyznačujících se schopností degradace nejrůznějších xenobiotik znečišťujících odpadní vody či půdu.
Tyto vlastnosti byly testovány a prokázány zejména u tzv. hub bílé hniloby, které produkují soubor enzymů účastnících se rozkladu dřeva v přírodě a zároveň schopných těmito enzymy degradovat polutanty, vyskytující se v životním prostředí. Od roku 2003 je sbírka CCBAS zařazena do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů mikroorganismů a drobných organismů hospodářského významu https://www.microbes.cz/index.html, podporovaného Ministerstvem zemědělství ČR; koordinátorem je Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni https://www.vurv.cz/. Zde sbírka CCBAS figuruje jako kolekce genetických zdrojů vybraných basidiomycetů (více než 300 kmenů) hospodářsky významných pro zemědělství. Sbírka kultur basidiomycetů je členem World Federation of Culture Collections (WFCC) https://wfcc.info/ a je evidována ve World Data Centre of Microorganisms https://www.wdcm.org/pod číslem 558.
Aktivity sbírky
Naše houbové kultury jsou využívány pro výzkumné účely s ohledem na jejich fyziologii a biochemické aktivity. Pracoviště sbírky slouží jako zdroj kultur basidiomycetů pro účely výzkumu a výuky, který je hojně využíván domácími i zahraničními pracovníky. Další aktivitou jsou konzultace týkající se kultivace, fyziologie a genetiky basidiomycetů. Poskytování kmenů sbírky CCBAS je vždy doprovázeno MTA nebo jiným interním dokumentem. Kmeny jsou poskytovány vždy v souladu s úkoly vyplývajícími z implementace CBD (Convention on Biological Diversity) a Nagojského protokolu.
Příjemci kmenů CCBAS jsou odpovědní za jejich bezpečné skladování, manipulaci a použití. Součástí práce pracovníků sbírky je studium nových a optimalizace stávajících metod konzervace hub, jejich testování a zavádění do praxe. Na našem pracovišti byla vyvinuta a ověřena nová původní metoda kryoprezervace kultur hub na perlitu, která je využívána nejen v naší, ale i četných zahraničních sbírkách hub.
Evidence kmenů
Údaje o kulturách a provozu sbírky jsou uchovávány v databázi, speciálně pro tuto funkci vyvinuté. Databázový program je průběžně zdokonalován. Základem dokumentace jsou údaje o vědeckém názvu kmene (druh, kmen, varieta), kultivačním médiu, podmínkách kultivace, původu kmene (místo a autor izolace, země původu), o způsobu konzervace a datu poslední obnovy. Je evidováno poskytnutí kultury jiným subjektům.
Elektronická verze katalogu kmenů je zde prezentována ve formě souboru ve formátu XLSX pro MS Excel.
Metody uchování kmenů
Všechny kmeny sbírky CCBAS jsou uchovávány metodami kryoprezervace dle standardů WFCC. Ve sbírce CCBAS jsou používány tři způsoby konzervace kultur.
Prvním způsobem konzervace je kryoprezervace v kapalném dusíku, kdy jako nosiče houbového mycelia jsou užívány částice perlitu v kryozkumavkách, zvlhčené sladinovým médiem. Takto připravené vzorky kultur jsou zamrazovány v programovatelném počítačem řízeném zařízení IceCube podle specifických protokolů (odlišných pro různé skupiny hub) a následně uloženy do kontejneru s kapalným dusíkem při teplotě -196 °C. Aktivace pak probíhá vysetím na pevné agarové médium nebo do kapalného média.
Druhým způsobem konzervace je uchovávání při teplotě -70 °C v mrazicím boxu, kdy jsou vzorky připraveny stejným způsobem jako pro uchovávání v tekutém dusíku (tj. v kryozkumavkách na perlitu zamrazeny pomocí IceCube), ale zamražené kultury jsou místo do kapalného dusíku uloženy do mrazicího boxu s teplotou -70°C. Aktivace probíhá taktéž vysetím na pevné agarové médium nebo do kapalného média.
Třetí způsob konzervace spočívá v přeočkovávání kultur na agarových médiích ve zkumavkách (tzv. šikmé agary) uložených následně v chladničce při cca 4-7 °C. Frekvence přeočkovávání je závislá na druhu uchovávané houby a pohybuje se mezi třemi a dvanácti měsíci. U všech kultur je používáno kultivační médium, jehož základem je sladina.